Začnu otřepaným klišé: Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší. To je prostě bezesporu pravda a já nejsem jiná. O barefoot botách jsem matně slýchávala už v době, kdy syn ještě nechodil, řekněme od cca jeho půl roku. V té době se to ke mně doneslo nejspíš úplnou náhodou, protože já sama barefoot boty nenosila a ani jsem si dost dobře neuměla představit, co to přesně znamená, v čem je ta bota jiná a proč by vlastně měla být jiná. Přiznám se, že jsem to okamžitě vypustila z hlavy, protože co nemusím řešit v ten daný moment, to vypouštím z hlavy a hlavně nerada plánuju dopředu, mám radši improvizaci a rozhoduju s v momentě, kdy je věc aktuální. Ale zřejmě se mi pár informací o barefoot botách v hlavě přesto uložilo a pak mi vše v jeden konkrétní moment docvaklo a zaplať pánbůh za to :-)
Stalo se to ve chvíli, kdy jsem byla se synem naposledy na Vojtovce u mladé paní fyzioterapeutky (chodili jsme tam, protože dlouho nelezl a jen se plazil). Cvičení nejen, že rychle zabralo, ale na konci už si začal stoupat s tím, že se schylovalo pomalu k tomu, že začne chodit. Když jsem se loučila s paní fyzioterapeutkou, tak jsem se jen tak bezděky zeptala (rozhodně jsem to neměla připravené, spíš mě to v ten moment jen napadlo), jaké boty mu mám pořídit jako první, až začne chodit. Měla jsem na mysli spíš doporučení třeba nějaké konkrétní značky. Ale paní se na mě tak hezky usmála a řekla jen:
"Nejlépe žádnou"
A tady přišlo to zmíněné CVAK a začalo se mi vybavovat, že ty boty, se zvláštním názvem "barefoot" přece mají simulovat chůzi jako bez bot, čili naboso a všechno rázem začalo dávat smysl.
Syn začal chodit snad dva týdny na to a já, která jsem bohužel zatím nevyhledala žádné informace o barefootech, jsem se vydala narychlo na nákup bot, které by měl alespoň na chvíli, než vyzjistím něco více o bosých botách. Objela jsem pár prodejen s obuví jako Deichmann, Rejnok a Humanic. V posledním zmíněném jsem konečně našla boty, které se mi jakžtakž líbily vzhledově, ale jaké bylo moje překvapení, když jsem chtěla po prodavačce radu, jakou velikost vzít. Bláhově jsem si myslela, že synovi nějak změří nohu a pošle mě pro určitou velikost. Koukala na mě nechápavě a když jsem si řekla tedy o metr, že botu a nohu zkusím změřit sama, tak koukala ještě nechapavěji. A já na ni taky, protože jsem nějak nechápala, jak mu mám tedy vybrat velikost?Logicky jsem si tak nějak myslela, že mu změří nohu a k tomu mi řeknou velikost, jenže to jsem se spletla, takhle to totiž v běžné prodejně obuvi, bohužel, nefunguje. Proč?To nevím ani já :-)Takže jsem byla nucena obout mu botu sama a pohledem se ujistit, že mu sedí:-) Což bylo mimo mé chápání i pro mě jako totálního laika co se dětských bot a velikostí týče. Nakonec jsem tedy "pohledem" (podotýkám, že opravdu pohledem, protože boty byly zimní a tak tuhé, že nebylo možné ani zmáčknout špičku, abych zjistila, kde mu končí prsty) usoudila, že mu sedí a odhodlaně jsem vyrazila z prodejny mému malému začínajícímu chodci v patách:-) Botičky jsem mu rovnou nechala na noze a radovala jsem se, že je problém vyřešen.
Tady zrovna odchází s novými botičkami z Humanicu :D.
Jenže pak to přišlo, PROZŘENÍ...Něco mi pořád nesedělo ve stylu jeho chůze. Doma, kde měl jen ponožky, běhal krásně s nohama u sebe, kdežto v těch zatracených botách se kolíbal jak kačer, nohy kilometr od sebe a běhat v nich prostě nedokázal. Kdyby to nebylo tak smutný, tak by si z toho mohl člověk dělat srandu, že vypadá při chůzi jak robot. (později, kdy už nosil barefoot boty, jsem si všímala stejně starých dětí, stala se z toho až úchylka :-), jak chodí v běžné tvrdé obuvi a byl to opravdu viditelný rozdíl. V tvrdé pevné obuvi chodí děti prostě opravdu jinak a se zdravou chůzí to nemá nic společného, nemluvě o špatném postavení těla a nesprávném těžišti)
A tady začal náš celý příběh o barefoot botách. Začala jsem si nastudovávat jednotlivé typy bot. Ptala a radila jsem se v různých diskuzích skupinek Barefoot bot, naučila jsem se měřit správně nohu jak na délku, tak na šířku. Ano, i na šířku, což většina rodičů vůbec neřeší, přitom běžná obuv, pokud nemá dítě zrovna štěstí, že má geneticky úzkou nohu, je naprosté většině děti úzká a utlačuje je jim ve špičce prsty, z čehož vznikají haluxy. Ze začátku to byl boj, protože malé děti moc nechtějí spolupracovat, syn nebyl jiný, ale vždycky se mi nějak podařilo ho změřit buďto za úplatek v podobě pamlsku nebo puštění pohádky :-)
Nicolas, tak se jmenuje náš syn, se stal průkopníkem barefoot bot v naší rodině. Nebudu lhát, já sama jsem si na ně dlouho netroufla, protože pro nás dospělé, kteří je nenosili odmalička, je to poměrně těžké naučit se správnou chůzi přes plosku nohy a odlehčit krok, může to trvat i rok, kdežto děti, pokud mají barefoot boty od narození, tak se naučí chodit správně okamžitě. Na podzim jsem si už ale jedny pořídila a chystám se je teď na jaře otestovat, abych nebyla jako ta Kovářovic kobyla, že? :-) Pak Vám se hodím své nové poznatky o nich a jak mi to v nich jde :-)
Často slýchám od maminek prosbu, že chtějí vybrat dítěti jednu konkrétní značku barefoot bot, které by mohly být věrné a nemusely pořád absolvovat boj, které boty vybrat jako další. Jenže ono to není tak jednoduché, jak si mnozí představují. Dětská noha se může (ale taky nemusí) postupem času, jak se vyvíjí, měnit i každou sezónu co se šířky týče a noha, která byla na jaře úzká, se na podzim změní na širokou a rázem kupujete úplně jiný typ a značku bot a další sezónu zase a zase. Takže to může být někdy vysilující, ale od toho jsem tady, abych Vám s výběrem poradila. Kolikrát mi stačí i jen nohu vidět a hned poznám, jestli je nárt vyšší, normální, nízký, jestli je pata široká, či není. Dá se i při dobrém záběru fotky zjistit, jestli je noha spíš širší nebo užší. To samé s dominantními prsty, jaký z nich je dominantní, i to je krásně vidět. Samozřejmě je vždy lepší boty vyzkoušet, ale kdo nemá tu možnost a není z okolí Karlových Varů, kde mám sklad a nabízím možnost vyzkoušení, tak se může kdykoliv poradit i se mnou. Stačí poslat pár fotek, či video, nebo oboje a já Vás nasměruju, v jakých vodách lovit.
Náš Nicolas je rozhodně pěkný "nevěrník", protože pokud dobře počítám, tak jsme za tři roky jeho života vystřídali 12 barefootových a kompromisních značek :-) Což mě alespoň obohatilo o více poznatků o konkrétních značkách. Začínali jsme na botách Bobux xplorer, boty najdete zde: Bobux xplorer. To byly a jsou podle mého mínění vůbec nejlepší barefoot boty pro začínající chodce. Je to vlastně takový capáček ale na trošku vyšší gumě. Guma je měkká jako žvýkačka. Nicky v nich chodil, jakoby neměl na noze nic. Rázem odpadla chůze typu robot a utíkal v nich tak, že jsme mu sotva stačili :-) Bohužel xplorery vyrábějí pouze do vel. 22 a náš syn měl hned zpočátku chození 22 a pak se mu rozšířila noha a už by se do Bobux vyšších velikostí nevešel. Jsou totiž na úzkou nohu.
Na léto jsem mu pak pořídila sandálky od Tikki. Rumunská značka, kterou sice nemám v nabídce, protože už nestíhají vykrýt objednávky do ČR, nicméně mám zde jejich téměř totožnou alternativu od slovenské značky Baby bare shoes, boty najdete zde: Baby bare shoes, která v té době ještě nebyla na trhu.
Na podzim už jsem pořizovala boty od Jack and Lily na normální až širší nohy, boty najdete zde: Jack and Lily Taky seděly výborně. Tyhle boty vůbec dobře sedí většině dětem. Sice jsou z umělé kůže, ale moc se mi líbí a Vám podle objednávek taktéž :-)
V zimě chodil v kompromisech od chorvatské značky Froddo. Boty najdete zde: Froddo Sice kompromis, ale podrážku mají slušně ohebnou, jen nesedí dětem s dominantními prsty, na to pozor při výběru.
S úderem jara se mu dle měření změnila noha zase zpátky na normální až užší, takže jsme konečně mohli pořídit ty úžasné německé Filii :-) boty najdete zde: Filii Na ty jsem se těšila, mají totiž krásné designy, ovšem s příchodem léta jsem zjistila, že nemůžeme pokračovat v jejich alternativě sandálků, protože se mu noha zase změnila a byly by mu úzké. Jsou také na užší nohy.
Zamáčkla jsem slzu:-) a našla právě již zmíněné .Baby bare shoes Jejich sandálky jsou úžasné. Tenká podrážka, extra ohebná všemi směry. Syn v nich spolu se sandálky od Keen , najdete zde: Keen, prochodil celé jaro a léto. Až jsem občas žasla nad tím, jak s nimi běhá přes kameny, kamínky a vůbec mu to nevadí, jak už je odmala zvyklý. Jinak zmíněné Keen CNX Seacamp jsou také super, jsou to sice kompromisy, ale slušně ohebné a takřka nezničitelné. Dají se i vyprat a vypadají i po celé sezóně jako nové. Mimochodem sandálky od Baby bare shoes nosil Nicky ještě i na podzim do školky jako bačkůrky. Takže je využil opravdu na maximum.
Na pozdní léto jsem mu pořídila ještě finské Feelmax. Jedná se o 100% měkkoučké barefoot boty. Podrážka je extrémně ohebná všemi směry a sedí normálním až širším nohám. Syn má užší kotník a i na užší kotník seděly dobře, mají dva suché zipy, takže se dají skvěle stáhnout a nejsou pak okolo kotníku volné. Jediná nevýhoda je, že jsou pouze látkové a do mokra s nimi nemůžete.
Na podzim měl jedny boty od Livie and Luca, najdete zde: Livie and Luca a další od Vivobarefoot (nemám v nabídce, dodávají pouze do kamenných prodejen) s oběma velká spokojenost.
Letošní zimu odchodil v Zeazoo Sheepskin, což jsou naprosto úžasné boty, měkké s tenkou podrážkou a hřejivou ovčí vlnou uvnitř. Nemám je v nabídce na jaro/léto, ale budu je mít v kolekci podzim/zima. V těhlech botách měl stále teplé nožičky i při velkých mrazech a k nim jsem pořídila ještě i zimní boty od Jonap , najdete zde: Jonap a této značce zůstaneme věrní i teď na jaře, jelikož budu pořizovat Jonap B7, které mají v nádherných barvách a jsou ze síťoviny, takže se v nich nebude potit noha. Jonap je česká značka, má mimo jiné i řadu barefoot a boty sedí dobře normálním i širším nohám, jak širšímu kotníku, tak i užšímu, protože se díky suchým zipům dají dobře utáhnout a noha v nich nelítá.
Co se týče holin a sněhulí, nosí už druhou sezónu holínky Demar Mammut, najdete zde: Demar Mammut, které jsou sice kompromisní obuví, ale chodí v nich jen občas a jsou extrémně lehké, navíc mají vyjímatelnou a pratelnou vložku z ovčí vlny, která v zimě parádně hřeje, boty jsou testovány až do - 30 stupňů mrazu, takže my je využívali i jako sněhule.
Takže takhle šel čas s barefoot botama u nás...:-)V tomto článku jsem se s Vámi chtěla podělit o pár mých poznatků v praxi co se některých značek barefoot bot a kompromisů týče. Ukázat Vám rozmanitost barefoot bot různých značek a že není třeba bát se objevovat jiné značky barefoot bot, pokud se Vašemu dítěti v průběhu let změní tvar nohy. A třeba Vám tím i usnadním rozhodování při nákupu bot. Obrázky jsem přidala pro představu, jak vypadají boty na noze.
Toho, že jsem se u svého syna rohodla pro barefoot boty, nelituju ani vteřinu. Při chůzi našlapuje jinak, než je většina z nás zvyklá, nedupe na patu a má celkově odlehčený tichý krok. Barefoot boty mu umožňují běhat tak, že mu málokteré dítě stačí. Správně našplapovat se naučil díky barefoot botám sám, zatímco pro nás dospělé se musejí pořádat kurzy správné chůze (v barefoot botách) :-), protože dupeme kolikrát jako sloni:-)
V dalším článku na Blogu najdete obrázek otisku jeho nohy nyní ve 3 letech a 2 měsících, kde je i srovnání s obrázkem správné klenby u normální nohy a různých deformací. Syn má již téměř vyvinutou klenbu, přirozeně a to bez nošení anatomické stélky, opatku, vyvýšené paty, či kotníkové obuvi. Článek najdete zde: Otisk klenby 3-letého dítěte, které nosí barefoot boty od narození